3.-5.4.2026 - Brdy

Na Stezce jsme se potkala s Romanem - Toulavým vlkem. V lednu jsem navštívila jeho přednášku o cestě po trase SNP. Slíbili jsme si, že spolu někam vyrazíme a nakonec to vyšlo. Naplánovala jsem trasu. Roman vyrazil už ve čtvrtek z Mníšku pod Brdy. Přespal u Velkého Chlumce. Já odsloužila noční službu a kolegyně mě ráno vzala autem do Hostomic. Zde na mě čekal Roman v Kafárně. Uvítali jsme se a vyrazili vstříc dobrodružství. Prošli jsme obec Běšín a kolem Plešiveckého viklanu vystoupali na Čertovu kazatelnu. Zde se spolu s námi kochalo výhledy i pár dalších lidí. Počasí nám přálo a my si mohli užívat krásných výhledů do kraje. Přes Rejkovice jsme šlapali dál do Křešína. Občerstvení bylo bohužel zavřené, proto jsme pojedli z vlastních zdrojů. V Křešíně měli krásnou velikonoční výzdobu a kozí farmu. Místní holčička krmila a nabádala kozla, aby jedl. Ten jí ale moc neposlouchal. Docela nás to pobavilo. Po pauze jsme pokračovali dál do kopců k zřícenině hradu Valdek, který byl obsypán modrými květy. Z hradu byla v dálce vidět Jindřichova skála, na které už Roman byl. Pomalu se blížil večer a my začali pomýšlet na ukončení cesty. Ještě jsme potřebovali doplnit vodu, proto jsme udělali odbočku k Mariině studánce. Vody zde bylo dost. Doplnili jsme lahve a kousek se vrátili. Roman věděl, že u jednoho bunkru pod vrcholem Houpáku je ohniště a skutečně bylo. Zde jsme tedy ukončili naší cestu a Roman zapálil oheň. Já obstarala klacky na opečení skvělých buřtů, které koupil Roman. Já k tomu přidala pivko z našeho Hostivařského pivovaru. Pomalu zapadalo sluníčko. Najedli jsme se a uložili ke spánku.