15. etapa Stezky Českem

K přehradě dál vede cesta,

projdeme se po hrázi,

na lávce je fotka jistá,

smích nás u ní provází.

Pomalu se noc už blíží,

postavíme nový stan,

ráno zase budem svěží,

na den příští máme plán.

Ráno všechno pobalíme,

stezkařka jde kolem nás,

po chvilce jí doženeme,

ve třech kousek se nám šlape snáz.

Švestkový bar navštívíme,

co si vezmeš, zaplatíš,

v přístřešku si posnídáme,

mokré plachty usušíš.

Bez Renaty jdeme dále,

do Bítova bloudíme,

trhy tu jsou vážně skvělé,

pivko, limču pijeme.

Z Čertice je Cornštejn vidět ,

vypadá jak z pohádky,

postavil ho dávný praděd,

asi nebyl na splátky.

Jana jistí občerstvení,

já si ten hrad proběhnu,

z věže výhled špatný není,

dost daleko dohlédnu.

Kousek dál pak kešku lovím,

kamarádka skryla jí,

z mostu na hrad Bítov vidím,

prohlídky tam dělají.

Já se vydám kozí stezkou,

lezu to i s Toníkem,

Jana jde si jinou cestou,

staví auto prstíkem.

V oslovicích sejdeme se

dokonce i s Renatou,

potom jdeme stezkou v lese,

cesty stejným směrem jdou.

Voda se už nedostává,

slunce síly bere nám,

anděl křídly na nás mává,

dobré lidi poznávám.

Za Grázlem si vyrazíme,

na vyhlídku, co má kříž,

chvilku to tu rozdýcháme,

do kempu to máme blíž.

Večeře a sprcha teplá,

milý lidé kolem nás,

do stanu jsem potom padla,

svět má spoustu různých krás.

Přes pole nás cesta vede,

až do krásných Slavonic,

deštík pustí mraky šedé,

horko není, co chtít víc.

Z věže hledím na to město,

historii dlouhou má,

díky za vše moje cesto,

naše zem mě zajímá.

Za měsíc se vracím zpátky,

tentokrát zas sama jsem,

život lidský je dost krátký,

čas utíká rychle všem.

Mlsám zmrzku, jdu ven z města,

kolem spousta řopíků,

opevněním vede cesta,

chystalo se na válku.

Deště tady bylo hodně,

cesty plné bláta jsou,

já si ale šlapu šťastně,

ač mám botu špinavou.

Borůvky jsou pěkně zralé,

cpu je v hrstích do pusy,

u kapličky spíše malé,

poutník v stínu sedne si.

Na Landštejn se hodně těším,

byla jsem tu před lety,

do krajiny z hradeb hledím,

hrad je vážně staletý.

Pod hradem hned poobědvám,

dešťová je přeháňka,

než se najím a dál spěchám,

po dešti je zrovínka.

Kapli skalní minu zblízka,

kostel, co je zavřený,

pod ním tady z nitra tryská

tři léčivé prameny.

Do Bystřice večer dojdu,

etapa zde skončila,

krámek tady plný najdu,

vodu bych si koupila.