10. Rychlebské hory

Na pařezu na mýtině

vařím sobě snídani,

sluníčko už svítí pěkně

slyší ptačí zpívání.

Lesy jsou tu ještě husté,

kopce jen tak vlní se,

studánka má vody čisté,

žízeň zahnat může se.

U pramenu Stříbrného

dám si kávu v plechovce,

taky limču pro své blaho,

do Travné se lépe jde.

Pak zas stoupám na tu horu

co je plná borůvek,

já si ale hned u baru

klobásku dám na ten trek.

Rozhlednu tu pěknou mají,

těžko můžu odolat,

z té krásy se až dech tají,

co si ještě můžu přát.

Z kopce dolů vede cesta,

v Bílé Vodě konec má,

jsou tu zvláštní smutná místa,

hřbitov sester dojímá.

Přespím dneska u rybníka,

ráno na bus nastoupím,

další cesta na mě čeká,

Rychlebky zas opustím.